Asi všichni uznáme, že zákony je třeba dodržovat, i když nám někdy naše snažení značně ztěžují. To je i případ veškerých firem. To, co mohou či nemohou dělat, a jaké jsou jejich možnosti, upravuje zákon. Nad jeho dodržováním pak bdí nejrůznější úřady.
Jedním z oborů, které toto postihuje nejvíce, jsou reklamní agentury, jako je například reklamní agentura Břeclav. Jejich předmět podnikání totiž velmi závisí na tom, jak dobře dokážou cílovou skupinu ovlivnit. Bohužel pro ně, zákon jim zakazuje použití několika nejúčinnějších nástrojů.
Pokud tedy například přijde zákazník, že potřebuje udělat pro svůj podnik reklamu, díky které by byl lepší než jeho konkurence, pak má agentura možnosti omezené. V první řadě nesmí jméno konkurenta v reklamě použít. To se snaží obcházet tím, že je díky vizuální stránce víceméně jasné, o koho se jedná.
Příkladem mohou být reklamy na mytí nádobí či jiné čisticí prostředky, které velmi často stojí na tom, že porovnávají výsledek svého produktu s konkurencí. Jistě, opisují ji slovy jako „běžný prostředek“ nebo, pokud chtějí, aby bylo skutečně ukázáno, jak jsou dobří a že se nesrovnávají jen tak s někým, „druhý nejprodávanější prostředek“. Ač je obrázek konkurenčního výrobku tak rozmazaný, aby nebyl vidět jeho název, typický tvar lahve jej bezpečně prozradí.
Dále zde pak máme klamání zákazníka. Pokud by toto nařízení nebylo, všichni podnikatelé by si oddechli, neboť by pak mohli o svém produktu tvrdit prakticky cokoliv. Jistě, občas se to děje i dnes, avšak takoví prodejci bývají dříve či později za toto jednání postiženi a musí nejen stáhnout reklamu, do které vložili dost peněz, ale zároveň také zaplatit pokutu.
Jako poslední zde máme nutnost například u půjček uvádět také podrobnosti, jako jsou úroky, RSPN a další podstatné věci. Ty by však ve většině případů potenciální zákazníky spíše odradily. Proto je tam vkládají napsané skutečně malým písmem, které nikdo nemá šanci rozluštit a nikdo je ani luštit nebude. Nehledě na to, že tam není tak dlouho, aby to průměrný člověk dokázal vše přečíst.
Zkrátka buďme rádi, že tyto zákony máme, jinak by výrobci přicházeli s ještě bláznivějšími tvrzeními o svých produktech. A to přeci nepotřebujeme, ne?